Nervozita, lhaní, zlodějiny, ale i naděje: nervozita kolem ekonomické krize, války na Ukrajině a domácí politické situace by se dala krájet. Projev premiéra Fialy k současné energetické krizi a představám jejího řešení moc lidi neuklidnil. Asi není možné popsat dopady krize natvrdo, ale realita vůbec růžová není. Dlouhodobá diletantská politika, při níž se v celé Evropě kašlalo na odolnost a bezpečnost zemí, nás právě trestá. Sklízíme ovoce dlouhodobého populismu. Kdo by v politice ještě před třemi roky uspěl s investicemi do odolné země? Kdo si ještě vzpomene na Vizi 2030 Odolná a prosperující společnost, kterou jsem pro TOP 09 psal během vánoc roku 2016? Nikdo. Dotace, zlodějiny, hlouposti jako klíčová témata politiky, vyhazování veřejných peněz na nesmysly, to byly reálie minulých vlád. Přesto jsme v současné kritické době svědky toho, že původci toho marastu hlasitě protestují a ukazují na vládu, která přebrala zemi před půl rokem. A lidé těm lumpům za očividné lži tleskají a jejich preference rostou. Vážně si ti hlupáci myslí, že terminál na zkapalněný plyn někdo postaví za měsíc (a ještě v cizí zemi)? Kolik vám trvalo vy chytráci vyřízení stavebního povolení na garáž? Také měsíc? Vážně si myslíte, že si zajedete do Kuvajtu a za týden vám poteče ropa do Kralup? A éra Babiše ve výkonné politice – co to bylo? Jistě, byl to záblesk rostoucí životní úrovně. Ale na čem byl postavený vedle ekonomického růstu, který se neodehrával díky němu, ale navzdory jemu? Byl postavený na rozhazování nekrytých peněz mezi lidi. Ti, co je hned protočili do nějakých investic, nebo zábavy, toho zase tolik nemusejí litovat. Ale odpovědní, kteří si spořili, nebo si riskli půjčit si na bydlení, ti dnes ostrouhali a jejich sny o zajištěném stáří, nebo lepším bydlení, s každým dalším číslem o inflaci tají před očima jako jarní sníh.
Chápeme život jako několik zásadních okamžiků. Jenže není důležitých okamžiků, důležité je to, co tomu okamžiku předcházelo, nebo co po něm následovalo. A napasujte si tuhle pravdu na naši současnost. Co předcházelo naší dnešní závislosti na ruských energiích? Co předcházelo přepadení Ukrajiny Ruskem? Co předcházelo aktuální inflaci? A co bude následovat? To je jediná tajenka, k níž držíte klíč vy všichni. Krákání prolhaného estébáka, nebo pohrobků agresivního Ruska vás akorát uvrhne do bídy a beznaděje, jakou jsme zažili po ruské okupaci v roce 68.
V českých zemích se právě v následujících měsících a letech bude rozhodovat, kam pošleme naši malou zemi pro naše nástupce. Zatím to dobře nevypadá, ale přežili jsme horší doby. Takže stále ještě máme naději. Tak jí začněme naplňovat.
Rychle od Ruska pryč a zbraně Ukrajincům.
PETICE za zpřísnění lustračního zákona
Rozpad Československa